Asi největší nevýhoda současné krize spočívá v tom, že lidé souhlasí. Souhlas je jako lavina. Je to řetězová reakce – firmy nyní dělají i taková „úsporná“ opatření, která ve skutečnosti snižují výkonnost a způsobují rozladění zákazníků. Jedna mezinárodní firma na nákladní auta preventivně propouští personál a čekací doba na auta se zvýšila ze tří na šest měsíců. Co udělá zákazník, tedy dopravce? Když auto skutečně potřebuje, tak ho koupí tam, kde ho sežene dostatečně rychle, případně prodlužuje používání svého vozového parku za hranici ekonomické životnosti. Pod vlivem médií se šíří panika. Místo důsledné analýzy dat se manažeři často řídí dojmy a pokouší se „jít s davem“. Je známý fakt, že i pevný most lze zničit, když po něm kráčí dav pochodovým krokem. Společný rytmus bot může zlikvidovat i velmi pevnou konstrukci. Houpačku rozhoupete do závratných výkyvů, stačí ji jen jemně postrčit ve správném okamžiku a správným směrem. I současná krize má podobný charakter. Když(by) někdo naplánoval krizi, pak by mu stačilo počítat s panikou a davovým myšlením lidí v rozhodujících pozicích.
Nechystám se tady rozvíjet konspirační teorie. Ve skutečnosti hrají hlavní roli elementární zákony ekonomiky. Základem finančního trhu by měly být výnosy akcií – dividendy vyplácené potom, co firma dosáhne reálný zisk. To je výsledkem dobré produkce, dobrého marketingu, dobrého finančního managementu. Jenže na burze je hodně hráčů. Nechtějí čekat na zisk dosažený solidní prací. Potřebují rozkývat kurzy akcií a komodit. Potřebují spekulativní zisky, nafukování hodnoty, jinými slovy bychom to označili pojmem „bublina“. Teď „bublina“ splaskla. Kurzy akcií byly značně nadhodnocené a nyní se houpačka přesunula do opačného směru. Najednou mnohé akcie mají kurz hluboko pod reálnou hodnotou podniku. Ke konspiračním teoriím přidám jen tolik: Někdo dobře vydělal nejdříve na vytváření „bubliny“. Potom promyšleným způsobem nechal „bublinu“ vybuchnout, a nyní vydělá ještě více tím, že se zmocní majetku, který je dostupný za zlomek reálné hodnoty. Mám tušení, kdo to dělá, jak to dělá, i proč to dělá, ale to není předmětem tohoto článku.
Jakkoliv se mnohé okolnosti krize znásobují černými iluzemi, které vyrábějí média (neodpustím si poznámku – komu podle vás patří nejvlivnější světová média?!), krize samotná iluzí není. Mnohé odvětví ekonomiky skutečně pociťují pokles objednávek, opožděné platby, pokles cen a podobně. Je třeba říct pořádně nahlas: Zdravé firmy jen těžko podlehnou i největší krizi. Zdravá část jeleního stáda se dožije jara, pouze nemocné kusy dostanou vlci. Jen zima je tentokrát o něco tužší než obyčejně a vlci zatoužili i po poměrně zdravých jelenech. Osobně jsem se teď rozhlédl po firmách okolo sebe a musím připustit, že největší problém mají firmy, které již byly ve špatném stavu i tak. Ignorovaly nějakou podstatnou část manažerské technologie, pokulhávaly na jednu nohu a valily před sebou nějaký dlouhodobý problém.
Společným jmenovatelem firem ve vážných problémech je ve skutečnosti neznalost. Firma je organismus, který potřebuje harmonický rozvoj. Až moc managerů se soustředí na neredukovatelné minimum funkcí, na které dohlíží a ve kterých se snaží dosahovat produkci. Připomíná to běžce maratónu, který při závodě dostává jen energetické drinky, tekutiny a minerály. Jenže život nejsou jen závody. Po závodech by měla přijít regenerace, příjem normálních živin, tréninkový proces, organizace času, plánování dalších závodů, sponzoři atd. Mnohé firmy na mě dělají dojem, že jsou v neustálém závodě a celou dobu tam panuje výjimečný stav. Nikdo se nestará o harmonický rozvoj, o nějaké rozumné dlouhodobé strategii ani nemluvím. Je pravda, že v současné krizi má mnoho majitelů firem pocit, že je třeba běžet do kopce, proti větru a sprintem. Je to jako ve válce. Útok na příkopy nepřítele, kde posledních 250 metrů je třeba přeběhnout s nasazeným bodákem v dešti kulek. Ale pozor, firemní život je spíše důsledné kráčení rovnoměrným krokem. Je to také rozvíjení zázemí, zásobování bojových jednotek, vytváření velitelské struktury a spojení. Bojové jednotky musí pravidelně sprintovat, ale vedení nesmí zapomínat na sběr dat, pravidelnou mašinérii v zázemí, odvody vojáků, výcvik, polní kuchyni a nemocnici. Když firmu zahnala světová ekonomická krize do úzkých, je třeba si položit následující otázku: Která část (nebo části) mojí firmy byla vykolejená již dávno před krizí? Jaký to má bezprostřední dopad na současnou situaci? V čem to zhoršuje naše rizika? Jak to má vypadat v ideální scéně? Jaké kroky povedou k nápravě? V praxi to znamená, že majitel a management musí přesně vědět, z kterých částí se musí firma skládat, jak může změřit jejich fungování a jaké nápravné kroky je třeba udělat. Proto doporučujeme svým klientům absolvovat „Motivační seminář pro vedoucí pracovníky“, kde mluvíme o základech, jejichž absence může stát firmu krk. Když ne v běžném životě, tak určitě v krizi. Nyní byste měli vyburcovat svoje „bojové jednotky“ k nebývalé aktivitě, ale na druhou stranu musíte být schopni se klidně posadit a pořádně zvážit, co je třeba udělat i ve střednědobém plánování. Nezapomínejte, že krize může být i vaše šance. Když všichni kráčí jako ovce s davem, možná společně kráčí na jatka. Tajemství je být jiný. Změna podílů na trhu se odehrává zpravidla v době krize a zlomů. To je třeba využít. Využijte příležitost, protože kdo přežije nyní, může být brzy o mnoho silnější. Nejhorší je poddat se situaci.
Jak by řekl klasik: „Nejhorší je udělat… NIC!“ (Autor citátu: L. Ron Hubbard).
Pavol Timko
Zakladatel společnosti
Business Success, spol. s r.o.
Celý článek si můžete stáhnout i v elektronické podobě kliknutím na jeho název v sekci SOUVISEJÍCÍ SOUBORY na této stránce. Pokud si ho chcete pouze přečíst v originální podobě, zvolte v následném okně volbu "Otevřít". Pokud si ho chcete uložit ve svém počítači, zvolte volbu "Uložit".