Povinnosti majitele

Technologie firmy

Mnoho majitelů podléhá obvyklému omylu, že firemní postupy má vymýšlet někdo jiný.

Bylo by to pěkné. Bylo by to pohodlné, ale výsledek by byl sporný. V jednom z předcházejících článků (Základ všech základů) jsme mluvili o nutnosti sestavit jakousi knihovnu firemního know-how. Ale neřekli jsme, kdo má tuto knihovnu sestavit. Nositelem této úlohy je zakladatel, majitel, zdroj celé myšlenky. Netvrdíme, že to má udělat úplně sám. Avšak postarat se o to je jeho povinností.

Pokud si tuto věc neohlídá, tak ve firmě vznikají různé projevy „lidové tvořivosti“, tedy postupy, které si zaměstnanci nastaví tak, jak jim vyhovují. Nejde o to, že bychom řadové pracovníky podezřívali ze zlých úmyslů, mluvíme spíš o jejich chybějícím nadhledu. Lidem také často chybí předvídavost. Když kterýkoliv vedoucí prosazuje svoji autoritu a požaduje plnění úloh, zastupuje v tomto vlastně majitele, který by se musel rozkrájet, aby dokázal mít oči všude.

Když by tato autorita nepřecházela od majitele až k pracovníkům, velmi rychle bychom byli svědky degradace povinností. Firemní auta by brzy jezdila na podhuštěných pneumatikách nebo bez vyměněného oleje. Prodejci by přestali zapisovat a zakládat záznamy o spolupráci se zákazníky, dokonce by přestali pracovat s mnoha zákazníky, na které „není čas“ nebo se na ně „zapomnělo“ apod. Ekonomické oddělení by si velmi rychle zvyklo plnit požadavky pracovníků bez jakýchkoliv zábran, výdaje firmy by se vyšplhaly do astronomických výšek.

Někdo by tu mohl podotknout, že takové věci jsou nelogické, či proti zdravému rozumu a lidé v rozumném týmu by něco takového sami od sebe nedělali. Ale bohužel, je to tak a úpadek nedokonale řízených skupin to dokazuje, poukazují na to všechny zkušenosti.

Proč?

Skupinové myšlení ve firmách zpravidla nepřináší tak dobré výsledky, jako rozhodnutí jedince. Porovnejte si jen způsob rozhodování, když je někdo odkázaný sám na sebe a zkuste stejného člověka umístit do rozvášněného davu. Masy lidí téměř nikdy nejsou racionální, mimo jiné proto, že člen skupiny se vždy tak trochu spoléhá na to, že „někdo z nás ví, co dělat“. O protikladu myšlení skupiny versus myšlení jedince, by se dalo psát mnoho, ale to si necháme případně na jindy. Teď však uzavřeme věc tak, že organizace by měla být sjednocena vůlí svého zakladatele.

Je jeho povinností postarat se o to, aby jednotlivé činnosti firmy do sebe pěkně zapadaly a aby vedoucí požadovali od podřízených to, co je potřebné, bez ohledu na to, jestli je to pohodlné nebo ne.

Povinností zakladatele je rozhodnout o tom, jak se budou věci dělat a když se podaří vymyslet opravdu výborný postup, potom je třeba ho zdokumentovat a chránit před samovolnými změnami.

Když si majitel myslí, že toto může nechat na skupině lidí, pak on první ponechává svoji firmu v rukou tzv. skupinového myšlení. Jaké to má následky? Dejme si jeden příklad za všechny:

Jedna ze zásad dobrého vedení organizace říká, že zvyšování výkonů se nemá dělat nekontrolovatelným najímáním lidí. Když je někde potřeba udělat více práce, tak je třeba se vždy pokusit nejprve zvýšit výkony existujících pracovníků. Nejdříve je nutné se podívat na tempo práce, její organizaci a koordinaci. Představte si, že byste nyní najímali nové lidi do oddělení, které jede jen na půl plynu a jeho vedoucí místo toho, aby si „dělal násilí“ s požadováním usilovnější práce, bude řešit požadavky na vyšší výkon neustálým najímáním nových lidí, kteří však nakonec budou pracovat podobně ležérním stylem.

Je věcí majitele, aby zavedl princip, že personální oddělení nebude jen tak pro nic za nic plnit požadavky na nové zaměstnance, ale v první řadě si prověří výkonnost těch existujících. Když majitel toto neví nebo to nezavede jako platný firemní postup, potom si oddělení firmy a personální zvyknou vybírat lidi neefektivně. Takovéto nabírání lidí od jednoho k druhému potom rozloží efektivitu organizace.

Takovéto věci nemůžou fungovat stylem – nějak to zkusíme udělat. Toto je smrtelný postoj. Majitel – zakladatel je ten, kdo nese konečnou zodpovědnost za to, že věci jsou logické a fungují dobře. Pokud nezavede výše uvedené pravidlo do praxe, potom mu hrozí, že jeho firma bude mít úroveň dětského fotbalu. Pobavíme se sice, po práci skočíme na pivko, ale přežít z toho nedokážeme.

Následující záložky mění níže uvedený obsah.
Pavoľ Timko

Pavoľ Timko

Pavoľ Timko

Nejnovější příspěvky autora Pavoľ Timko (zobrazit všechny)

© 2000 - 2017 Business Success, spol. s r.o.