Život je dřina…

 

Snad všichni jsme už někdy zažili období, kdy se nám dařilo výborně a věci se děly podle našich představ. A stejně tak jsme pravděpodobně zažili i to, že se po nějaký čas věci nedařily, život byl nepříjemná dřina a měli jsme pocit, že jsme zcela ve vleku událostí, které nemůžeme nijak ovlivnit.

Je nezpochybnitelné, že žijeme v prostředí, které nás ovlivňuje a že jsou kolem nás vlivy, na které jsme krátcí. Na druhé straně ale stále žijeme a fungujeme, musíme tedy v tomto neustálém souboji vítězit. Někdy se nám to daří lépe, někdy hůře. Otázkou tedy je, jak to udělat, aby výsledek našeho soupeření s okolními vlivy byl co nejpříznivější v náš prospěch.

Co způsobuje, že jedna firma dlouhodobě roste a jiná se potácí a zápasí o holý život? Že některým firmám se i v době, kdy „nejsou lidi“, daří nacházet kvalitní pracovníky (aniž by je přepláceli) a jiným to nejde? Přitom se často jedná o firmy z téhož oboru.

 

Zázraky neexistují

 

Nevěřím na zázraky ani na náhody. Jsem na světě už nějaký ten rok a mnohokrát jsem si ověřil, že vše, co se děje, má svou naprosto jasnou a konkrétní příčinu. Steve Jobs nebo Jaromír Jágr neuspěli proto, že měli v životě štěstí. A Nokia nepřišla o svou pozici světové jedničky na poli mobilních telefonů proto, že měla smůlu. Jobs i Jágr měli vždy jasnou vizi a tvrdě dřeli na tom, aby ji naplnili. Stále velice přesně monitorovali signály přicházející z prostředí, správně je vyhodnocovali a správně na ně reagovali. A přesně to na konci svého veleúspěšného období přestala dělat Nokia.

Jako konzultant razím tuto filozofii u svých zákazníků dlouhá léta. „Musíš vědět, čeho chceš dosáhnout, musíš stále vědět, jak na tom jsi skutečně a musíš vědět, kdy a jaké kroky udělat. A skutečně je potom udělat! Dále vše denně pečlivě evidovat, vracet se k předchozím záznamům a pracovat s nimi. Potom můžeš udržet stoupající trendy a zastavit a otočit ty klesající. Nic důležitějšího pro tebe jako vedoucího pracovníka neexistuje!“ Toto opakuji klientům při každém setkání a toto řešíme na pravidelných konzultacích. Funguje to.

 

Když vedoucí nemá čas vyhodnotit údaje

 

Bohužel se však poměrně často ve firmách setkávám s postojem některých řídících pracovníků, že právě na tyto záležitosti nemají čas, protože mají spoustu práce. Umíte si představit pilota nebo kapitána lodi, který nemá čas sledovat navigační a jiné přístroje a vyhodnocovat jejich údaje, protože musí dělat něco jiného? To je jistá cesta do záhuby. V životě firmy je to stejné. Je životně důležité vědět, které faktory způsobily propad výsledků firmy a udělat taková opatření, aby se nemohly v budoucnosti opakovat. Stejně důležité, možná i důležitější, je vědět, které faktory způsobily produkční nárůst a těch se držet zuby nehty.

V průběhu mé lektorské a konzultantské praxe jsem již několikrát zažil, že se majitel firmy musel z nějakých důvodů stáhnout z každodenní práce ve firmě. Co bylo potřeba delegoval. A potom začal firmu skutečně řídit. Účastnil se pouze klíčových porad a jednání. Rozhodoval a vyžadoval, aby jeho příkazy byly vykonány. Analyzoval, přemýšlel, vytvářel vize. A firma začala fungovat ve vyšších obrátkách. Samozřejmě, měl všechny informace o fungování firmy, vstupoval do těch nejožehavějších záležitostí, jednal s klíčovými partnery. Byl to ale zlomek jeho původního operativního vytížení. Do věcí, které delegoval, už nezasahoval.

 

Čemu dáš pozornost, to budeš mít

 

Všichni tito lidé mají společnou ještě jednu věc. Problémovým věcem dávají pouze tolik své pozornosti, kolik je nezbytně nutné na jejich vyřešení. Maximum své energie věnují pozitivním věcem a k tomu vedou i své lidi. Řídí se zásadou: „Čemu dáš pozornost, to budeš mít.“ Nebo jinak řečeno: „Co více hnojíš, to více roste.“ Věnuj se problémům, negativním zprávám a budeš mít potíže. Věnuj se věcem pozitivním, bude se ti dařit. To je fyzikální zákon pozorovatelný všude kolem nás.

Možná to někomu není zcela reálné, ale svou budoucnost si vytváříme sami. V tom dobrém i v tom špatném. Ať jsme si toho vědomi nebo ne. To neznamená, že nebudu mít někdy potíže nebo že nemohu prohrát. Ale přes to všechno udělám, co mohu, nevzdám se. Tím se vždy řídili ti úspěšní v historii.

(Ne)Úspěch v práci i životě není náhoda. Je to výsledek naší soustavné práce.