Každý člověk se občas dostane do situace, kdy se s někým pohádá. Stále však většina lidí vnímá hádku jako něco negativního, spojeného s nedostatkem sebekontroly, se snahou přimět druhého silou akceptovat jiný názor a prosadit si své. Ale nic není černobílé a vyhýbat se hádce za každou cenu může v konečném důsledku porozumění uškodit.
Strkat nos do soukromí zaměstnanců, nebo se držet zpátky, protože na to vedoucí nemá právo? Kolem téhle otázky panuje pořádný zmatek. Jedni mají pocit, že šéfovi do rodiny a starostí jeho lidí „nic není“. Druzí zase, že se vedoucí musí o lidi zajímat pořád a všude. Pravda je někde mezi.
Jedno je ale jisté: co se děje doma, chodí s člověkem i do práce. A vy jako vedoucí s tím musíte počítat, ať se vám to líbí, nebo ne. Pojďme si ukázat, proč na soukromém životě lidí záleží, kde je hranice mezi zájmem a vyzvídáním a jak se o lidi zajímat tak, aby to fungovalo a nikomu to nebylo nepříjemné.
Co musím udělat, aby zákazník vnímal produkt stejně jako já a chtěl ho koupit? Kladete si také někdy tuto otázku? Co je to co přiměje zákazníka ke koupi? Proč jde s vámi do spolupráce? A proč se mnohdy obrátí na konkurenci, která má daleko horší parametry, kvalitu, služby?
Denisa Pelikánová
Dana Kudová
Ivona Raurová
Ing. Ivo Jurman
Jana Guráňová
Martin Kepka
Bohumil Kuba
Melánie Bulová
Marketing
Martin Staněk
Pavel Ranc
Ing. Rastislav Zachar
Ing. Sabina Ondráčková
Vlasta Opelková
Milena Vrbická