Manažeři často přemýšlejí nad tím, jak motivovat svůj tým. Hledají správný systém odměn, soutěží nebo benefitů. Přitom skutečná motivace obvykle nevzniká díky finanční odměně ani jednorázové soutěži. Lidé chtějí být součástí něčeho, co dává smysl. Chtějí vidět výsledky své práce, zažívat úspěch a mít pocit, že jejich úsilí někam vede.
Úkolem vedoucího proto není lidi „motivovat“. Jeho úkolem je vytvořit prostředí, ve kterém budou chtít společně uspět. Právě tehdy se z jednotlivců stává tým.
Strkat nos do soukromí zaměstnanců, nebo se držet zpátky, protože na to vedoucí nemá právo? Kolem téhle otázky panuje pořádný zmatek. Jedni mají pocit, že šéfovi do rodiny a starostí jeho lidí „nic není“. Druzí zase, že se vedoucí musí o lidi zajímat pořád a všude. Pravda je někde mezi.
Jedno je ale jisté: co se děje doma, chodí s člověkem i do práce. A vy jako vedoucí s tím musíte počítat, ať se vám to líbí, nebo ne. Pojďme si ukázat, proč na soukromém životě lidí záleží, kde je hranice mezi zájmem a vyzvídáním a jak se o lidi zajímat tak, aby to fungovalo a nikomu to nebylo nepříjemné.
Lidé se čím dál víc soustředí sami na sebe, stahují se do své zóny komfortu, kde po nich nikdo nic nechce, a spolupráce s ostatními jim začíná připadat jako zdržování.
Jenže firma na osamělých hráčích nestojí. I ten nejschopnější člověk se sám dostane jen k určité hranici. Fungující tým ji překročí. Jako vedoucí máte v ruce nástroje, jak tým udržet pohromadě, musíte ale vědět, na co si dát pozor. Pojďme si projít šest znaků, podle kterých fungující tým poznáte, a hlavně to, jak je do své skupiny dostat.
Znáte to: v týmu máte člověka, o kterém všichni vědí, že neodvádí plný výkon. Svou práci sice nějak dokončí, ale ochota navíc chybí a ostatní to cítí. Vy jako vedoucí to vidíte také – a přesto váháte, odkládáte radikální řez a dáváte další šance. Situace se ale nelepší.
Vedení lidí není o předvádění moci, ale o rovnováze. Musíte podpořit jednotlivce, ale zároveň chránit celý tým. Odkládání problémů nepomáhá nikomu. Kdy má smysl investovat čas do nápravy a kdy je naopak čas jít dál? Pojďme si ukázat, jak nefungující situaci uchopit pevně, ale s lidským respektem a otevřeným zájmem.
Skupina, která má jasné pravidla hry a která definovala něco jako morální kodex, udělala výrazný krok k vyšší lidské úrovni svých členů. Protože skupina má pak možnost vyžadovat od nich určité veřejně definované chování.
Denisa Pelikánová
Dana Kudová
Ivona Raurová
Ing. Ivo Jurman
Jana Guráňová
Martin Kepka
Bohumil Kuba
Melánie Bulová
Marketing
Martin Staněk
Pavel Ranc
Ing. Rastislav Zachar
Ing. Sabina Ondráčková
Vlasta Opelková
Milena Vrbická