Proč je někdy dobré se hádat?

Každý člověk se občas dostane do situace, kdy se s někým pohádá. Stále však většina lidí vnímá hádku jako něco negativního, spojeného s nedostatkem sebekontroly, se snahou přimět druhého silou akceptovat jiný názor a prosadit si své. Ale nic není černobílé a vyhýbat se hádce za každou cenu může v konečném důsledku porozumění uškodit.

Hádka je často doprovázena zvýšeným hlasem, křikem, jinými negativními emocemi a celkově nepříjemnou atmosférou. Proto řada lidí nemá hádky ráda a má tendenci se jim vyhýbat. Ostatně, hádat se může v dnešní rychlé a digitální době vypadat jako něco opravdu „přízemního“ a často vyvolává dojem, že nic horšího v komunikaci nastat nemůže. Mnohem horší než samotná hádka však může být dlouhodobé mlčení.

 

Shrnutí v kostce

 

• Mlčení může způsobit větší škodu než několik minut nepříjemné výměny názorů.
• Hádka není vždy špatná. Dává totiž prostor k vyjádření emocí, hledání řešení a obnovuje vzájemné porozumění.
• Výměna názorů by měla probíhat upřímně, ale zároveň s respektem. Pokud lidé v rámci hádky používají křik, urážky, ponižování nebo dokonce násilí, žádný problém tím nevyřeší.
• Schopnost mluvit i o nepříjemných věcech patří mezi nejdůležitější komunikační dovednosti. Neznamená hádat se častěji. Znamená umět se hádat lépe.

 

Jsou rozdílené pohledy normální?

 

Pokud bychom měli na věci v životě stejné názory, asi by to bylo na chvíli pohodlné, ale dlouhodobě nudné a stereotypní. Je proto obvyklé, že v každém vztahu, v pracovním i osobním, vznikají situace, kdy se nám na tom druhém něco nelíbí. Ať už jsou to jeho hlediska, životní hodnoty, způsob komunikace, rychlost reakce, přístup k plnění úkolů, nadměrné utrácení, chorobné šetření… Rodiče a děti mají často odlišné názory na školu, volný čas nebo domácí povinnosti a určitě bychom našli mnoho a mnoho dalších věcí.

Co se však děje, pokud nám na tom druhém něco vadí a neřekneme to? Ta věc samozřejmě nemizí, ale začíná nás ovlivňovat. Nejprve zevnitř, kdy se sice můžeme tvářit, že jsme v pohodě, ale cítíme se podráždění nebo nervózní. Pokud však své nesouhlasy vůči druhé osobě v sobě stále uchováváme, napětí v nás sílí a může nakonec způsobit větší konflikt, než je obyčejná hádka. Jestliže lidé o svých pocitech nemluví, problémy se neřeší, ale naopak hromadí.

Mlčení vytváří mezi lidmi bariéru, kdy druhá strana často vůbec netuší, že dělá něco špatně, a nemá tak ani možnost své chování změnit. Mlčení proto může způsobit větší bolest než několik minut nepříjemné výměny názorů. A pokud si kolegové, manželé nebo kamarádi vše vyjasní, jejich vztah bývá často ještě pevnější než předtím.

 

Jak se postavit k hádce?

 

Jednoho dne v každém z nás pomyslný pohár trpělivosti přeteče a jde to „ven“.  Většina z nás po takové výměně názorů zažila významnou úlevu, když jsme sice až během hádky, ale přeci jen řekli věci, které nás trápí. Úleva je následek komunikace. Ne nekomunikace. Proto nelze říci, že hádka je vždy špatná nebo nedůstojná. Dává totiž prostor k vyjádření emocí, hledání řešení a obnovuje vzájemné porozumění.

Pokud lidé dokáží svůj nesouhlas vyjádřit otevřeně, mají možnost si vzájemně vysvětlit svůj pohled na věc. Často tak zjistí, že problém nebyl tak velký, jak se na první pohled zdálo, a možná překvapivě zjistí i to, že druhý nemá s akceptací jiného řešení nebo názoru problém. Tedy hádka vede ve finále ke komunikaci. Každý zdravý vztah stojí na otevřeném rozhovoru. Pokud si lidé dokážou říct, co je trápí, mají větší šanci najít společné řešení a mohou zabránit tomu, aby se problémy opakovaly. Když si to říct nedokážou, dlouhodobě se mohou odcizit, protože si přestanou rozumět.

Ve firemním prostředí navíc platí, že zdravě zvládnutý konflikt bývá jedním z předpokladů kvalitního rozhodování. Týmy, ve kterých si lidé netroufnou vyjádřit odlišný názor nebo upozornit na rizika, sice mohou působit harmonicky, ve skutečnosti ale často přicházejí o lepší řešení. Když zaměstnanci mlčí jen proto, aby nenarušili zdánlivý klid, vzniká prostředí, kde se problémy odsouvají a chyby opakují. Manažer proto nemusí usilovat o tým bez konfliktů. Mnohem důležitější je vytvářet atmosféru, ve které je bezpečné nesouhlasit, klást otázky a otevřeně diskutovat.

 

Jak se hádat?

 

Výměna názorů by měla probíhat upřímně, ale zároveň s respektem. Pokud lidé v rámci hádky používají křik, urážky, ponižování nebo dokonce násilí, žádný problém tím nevyřeší. Takové chování vztahy ničí. Proto je důležité rozlišovat mezi hádkou, která slouží k vyjasnění situací, a hádkou, jejímž cílem je druhému ublížit. Smyslem zdravého konfliktu není zvítězit, ale pochopit druhého člověka. Důležité je mluvit. Sdělit si otevřeně své pocity, rozdílné pohledy a snažit se dojít k dohodě akceptovatelné pro obě strany.

Otevřenost posiluje důvěru, a pokud vím, že druhý je ke mně upřímný, nemá problém mi říct, co mu vadí, mohu se s ním cítit i bezpečněji. Je pro mě více předvídatelný.

 

Problém moderní doby

 

Moderní doba navíc přináší nový problém. Lidé spolu často komunikují pouze prostřednictvím zpráv na telefonu nebo sociálních sítí. V textové komunikaci je snadné někoho špatně pochopit. Pokud vnímáte, že druhý pochopil vaší písemnou komunikaci jinak, než jste zamýšleli, například odepisuje podrážděně, útočí na vás, odpovídá na jiné věci, zbytečně vysvětluje, omlouvá nebo nereaguje vůbec, další písemná komunikace z vaší strany celou situaci často ještě zhorší.

Proto se následně snažte o osobní rozhovor, i když může být nepříjemný. Je mnohem účinnější než dlouhé vypisování nebo dny ticha.

 

Časté otázky (FAQ)

 

Jsou hádky v týmu ukazatelem špatné spolupráce?

Zkušený manažer nehodnotí kvalitu svého týmu podle toho, jak často se jeho členové dostanou do názorového střetu. Důležitější je způsob, jakým jej dokážou zvládnout. Jestliže se lidé soustředí na problém místo na osobní útoky, umějí naslouchat a hledají společné řešení, může být i vypjatá debata investicí do lepší spolupráce. Vytvářejte jako vedoucí prostředí otevřené komunikace. To dlouhodobě posiluje důvěru, odpovědnost i ochotu převzít iniciativu.

Je hádka problém?

Hádka sama o sobě není problém. Problémem může být způsob, jakým ji vedeme, nebo naopak to, když se jí za každou cenu vyhýbáme. Otevřeně vyjádřený nesouhlas, vedený s respektem, bývá často začátkem lepší spolupráce, nikoliv jejím koncem. Schopnost mluvit i o nepříjemných věcech patří mezi nejdůležitější komunikační dovednosti – v práci, v partnerství i v každodenních vztazích.

Je kompromis řešení, když se nechci hádat?

Lidé často říkají, že pokud chce být člověk v budování vztahů úspěšný, musí umět udělat kompromis. Kompromis ve své podstatě znamená, že musím ze svých požadavků slevit, abychom se mohli domluvit. Není to v zásadě špatně, ale může to vést k tomu, že jedna strana bude ve vztahu stále ustupovat té druhé, aby „byl klid“. Proto je lepší dohoda, pak mohou být spokojené obě strany.

 

Možná si po přečtení tohoto článku říkáte: „To zní logicky, ale co když jsem v konfliktních situacích příliš emoční?  Nebo naopak raději nemluvím vůbec, jen aby byl klid?“  Dobrá zpráva je, že kvalitní komunikace není vrozený talent, ale dovednost. A stejně jako jiné kompetence se dá rozvíjet.

Skutečně se dá postupně natrénovat, aby byl člověk v komunikaci klidnější, více naslouchal, a než aby něco urputně tvrdil, se raději zajímal, proč má druhý jiný názor. Práce na zlepšení komunikačních dovedností je tak nejlepší prevencí před hádkami, které jedné nebo oběma stranám přerostou přes hlavu. Jak na to? Přijďte na KOMUNIKAČNÍ TRÉNINK.