Proč je nezbytné dobře zaškolovat své lidi?

Vzdělávání lidí je pro jednotlivce, rodiny, firmy i celou společnost zásadní, klíčová věc – dobře vzdělaní lidé, kteří se v dané oblasti orientují, umějí správně vykonávat to, co je potřeba a opravdu to dělají, jsou základem úspěchu. Je to hodně diskutované téma a většinou se na tom všichni diskutující bez problémů shodnou. Často se odvoláváme i na moudré lidi z historie, jako byl například J. A. Komenský, kteří poukazovali na nutnost vzdělávání lidí.

 

Dvacet let pracuji jako konzultant a lektor v oblasti organizování firem a řízení lidí. Před tím jsem dvanáct let budoval a řídil vlastní firmu. A na základě mých zkušeností mohu říci, že právě zaškolování pracovníků je ve firmách na okraji zájmu vedoucích pracovníků na všech úrovních řízení. A o samotných pracovnících ani nemluvím.

 

Zaškolení? Na to není čas!

Než může člověk usednout za volant a samostatně řídit auto, musí nejprve absolvovat autoškolu – načerpat teoretické znalosti, absolvovat jízdy a složit zkoušky,..  a dostat řidičský průkaz. Lékař, aby mohl operovat, musí vystudovat medicínu, absolvovat praxi a mít příslušnou atestaci. To je přece naprosto logické, ne?

Pracovníkovi na to, aby mohl začít pracovat, většinou stačí podepsaná pracovní smlouva a proškolení BOZP, v lepším případě mu některý z kolegů řekl, co má dělat. Není čas jej učit, jaké směrnice a postupy ve firmě a na jeho pozici platí. O systematickém zaškolení a následném přezkoušení (ověření, zda vše pochopil), nemůže být většinou ani řeči. Všeobecným, zažitým postojem je, že „na to není čas, lidi a konec konců ani peníze, musíme makat!“. A tak pustíme zcela nepřipravené lidi do ostrého provozu a nedostatky se projeví až tam. Znáte něco dražšího?

Takto se často chováme i k těm, kteří jsou nám v životě nejblíže, k vlastním dětem. Chceme po nich věci, které my děláme spoustu let, které jsou pro nás naprosto samozřejmé, ale pro ně zcela nové. Děti to udělají „nějak“ a my jim to potom vyčítáme, vznikají konflikty.

 

A peníze letí oknem

Umíte si představit, že by takto probíhalo zaškolování řidičů a chirurgů? Vznikaly by obrovské finanční ztráty nebo by umírali i lidé. Ve firmách není díky nedostatečnému zaškolování naštěstí mnoho úrazů a úmrtí, ale finanční ztráty jsou značné. Tady je velkým úskalím to, že tyto ztráty nejsou vždy přímo vidět. Pokud nezkušený pracovník udělá zmetek, je to vidět ihned. Pokud ale svou činností brzdí ostatní, komplikuje jim jejich práci, znechutí je anebo dokonce způsobí, že z firmy odcházejí. Peníze letí oknem a příliš vidět to není.

Vedení tyto situace často vnímá jako logické „provozní problémy“, moc to tedy neřeší a z těchto věcí se v životě firmy stává normální stav. Následky na sebe nenechávají dlouho čekat – ve firmě chybějí peníze, i když se všichni maximálně snaží, lidé jsou přetížení, roste fluktuace a personalisté hlásí, že nejsou lidi.

 

Už tu práci dělal, takže zaškolení nepotřebuje…nebo ano?

Před lety jsem zažil u jednoho zákazníka – majitele menší firmy – následující situaci. Podařilo se mu sehnat šikovného člověka a měl z toho velkou radost. Ptal jsem se jej ještě před jeho nástupem, proč si myslí, že je ten člověk tak dobrý a on mi řekl, že přechází z firmy, kde dělal téměř shodnou práci, že se s majitelem té firmy zná a od něj má informaci, že člověk pracuje výborně, samostatně a je na něj spolehnutí. Zaměstnání mění kvůli stěhování za partnerkou, nastávající manželkou.

Po půl roce jsem se na tohoto pracovníka zeptal a očekával jsem stejné nadšení. Odpověď mne ovšem překvapila: „Už u nás nepracuje, propustil jsem jej. Nestál za nic.“  Po prvotních informacích o kvalitách toho člověka mi to nedávalo smysl a proto jsem se ptal, jak to s novým člověkem probíhalo.

Moje zjištění bylo jednoznačné, nikdo toho člověka ani v nejmenším nezaškolil. „Vždyť to přece roky dělal a logicky to tedy musel umět!“ To ano, ale dělal to v jiné firmě, která byla jinak zorganizovaná, procesy tam probíhaly jinak a on to dělal, jak byl zvyklý. Na to ovšem nebyli zvyklí pracovníci v nové firmě a vznikaly díky tomu problémy a neshody, které nakonec vyústily v propuštění nového člověka. On nepotřeboval odborné zaškolení. Potřeboval zaškolit v organizaci, systému, jak má fungovat. Potřeboval někoho, kdo by mu dal trochu času a seznámil jej s tím, jak to v nové firmě chodí. Nestalo se tak, pracovník odešel a zůstala oboustranná hořkost.

 

Krůček po krůčku

Jiný můj zákazník to dělá tak, že nováček na postu obchodníka dostane k nastudování popis pozice s názvem Obchodník-junior a po úspěšném nastudování a přezkoušení začíná tento post zastávat. De facto se stává asistentem Obchodníka-seniora. Až se naučí tuto práci dobře dělat, postupně se podílí na práci Obchodníka-seniora. A potom dostane k nastudování popis pozice Obchodník-senior a po přezkoušení zastává tuto pozici. Je to jasné, plně funkční a není to příliš časově a ani finančně náročné. Kdo neprojde tímto sítem, ve firmě nezůstává. Od doby, kdy to v této firmě začali tímto způsobem dělat, spousta potíží zmizela, firmě rostou obraty i zisk a panuje tam lepší atmosféra.

 

Mé doporučení – než někoho pustíte k nějaké práci, zaškolte ho. Výsledkem zaškolování by měl být člověk, který dané činnosti rozumí, umí a chce ji vykonávat. Necitlivým přístupem dokážeme lidem danou činnost znechutit.