Setkání Exec Club v Ostravě

26. listopadu 2008, za účasti 21 klientů společnosti Business Success, proběhlo v ostravském Podnikatelském inkubátoru při VŠB-TU další setkání podnikatelů a vedoucích pracovníků – Exec Club.

Jako první vystoupil pan Ing. Martin Abel z firmy ABE.TEC, s.r.o. a hovořil na téma: „Jak jsem získal své lidi pro zavedení nového systému řízení“…

Pan Abel začal své vystoupení tím, že mluvil o vytvoření organizace. Pokračoval informacemi o vytvoření popisů pracovních míst a měření produkce a mezi tím se zmínil o tom, že se každý týden, jedno odpoledne celá firma vzdělává cca 2 hodiny.

Základní myšlenky, které nám předložil byly:

• Každý zaměstnanec se musí najít na orgboardu /organizjící tabule/, kde by měl mít i výsledek své práce.
• Lidé pochopili, že je jedno, kdo daný post zastává, je tudíž nahraditelný a začali pracovat.
• Výsledky práce mají právo vidět i ostatní kolegové.
• Klobouk /popis pracovního místa/ je o tom, že člověk zná své limity.

Tím, že pan Abel toto udělal, mohl jako majitel veškerou energii věnovat na rozvoj firmy. A zmiňované každotýdenní vzdělávání? To je u pana Abela o ekonomice. Lidé jsou chytřejší v obasti inflace, peněz, svých výplat – vědí například, že 50% výplaty dávají státu, že pan majitel za ně odvádí peníze státu a mají přehled o tom, kolik to přesně je. Vědí, že výplatu jim dává zákazník, a ne pan Abel, který peníze tiskne. Tímto ve firmě maximalizoval efektivitu a lidé jsou ve výměnách. Vědí, že musí něco dát, aby mohli něco dostat. A přesně vědí, co a od koho dostávají.

Závěrem řekl, že by chtěl, aby jeho firma jezdila do stanice přesně jako vlak v Japonsku „šikanzen“. Slovo přesně znamená: mít orgboard, kde všichni vědí, co mají dělat, za co to dělají a zákazník dostane to, co bylo slíbeno. A proč? Je jednodušší přijet přesně a nemuset řešit nestandardní situace, než přijet pozdě nebo vůbec, jako se stalo ve Studénce, kde na vlak spadla mostní konstrukce.

Jako druhý vystoupil Filip Mlčoch z firmy TimeMaker Czech na téma: „Praktické zkušenosti se zaváděním statistik a jejich přínos“…

Pan Mlčoch nám všem dal tipy, jak statistiky opravdu zavést. Začal tím, že nám vysvětlil rozdíl mezi tím, když má šéf fakta o výsledcích práce svých lidí, nebo má jen pocity. Fakta jsou čísla, která může porovnat s minulým obdobím, a vidí tedy, jestli jde výkon nahoru nebo dolů. Pocit spočívá v tom, že podřízený maká, dělá, hýbe se, ale šéf nemá s čím porovnávat. Zaměstnanec dělá přece pořád. U faktů to znamená, že podřízený moc nemluví a šéf vidí výsledek. U pocitů podřízený mluví o tom, jak dělá, dělá a maká a šéf vidí jen to, že dělá, ale neví, kolik toho je. Nemá to s čím porovnat.

Postup při zavedení statistik do firmy:

• Sám začal měřit své podřízené ještě dřív, než jim myšlenku měření produkce vůbec představil. Vymýšlel, spekuloval, sledoval své lidi, počítal, hledal JAK.
• Potom statistiky lidem ukázal a ti viděli rozdíly. Odešli neproduktivní lidé, které nazval „nepostradatelnými“. To jsou takoví, co pořád mluví, že dělají, ale nemají výsledek.
• Lidé dostávají peníze JEN za to, co dodělali do konce. Už nejde slyšet věty typu: „Šéfe, přidej mi.“ Na statistikách se objevuje minimální hranice nutná pro přežití, a také čára, která říká: „Když uděláš toto, přijď, já ti přidám bez jakýchkoliv řečí.“
• Ve firmě se začínají hrát hry. Kdo bude mít vyšší statistiku vyhrává a je odměněn.

Řekl nám, že když podpoříme vysoké statistiky, dostaneme další produkci. Naopak podpoříme-li nízké statistiky (tedy ty lidi, kteří jen mluví), dostaneme nízké výkony, to znamená žádnou produkci. Zeptal se klientů, jak tedy odměňují, když nemají statistiky. Co když odměnili právě toho, kdo jen mluví o tom, že dělá strašně hodně. MEZI NÁMI ZÚČASTNĚNÝMI BYLO OPRAVDOVÉ HROBOVÉ TICHO. Lidé mezi sebou už neříkali věty typu: „Já nebudu dělat za druhé.“ „Šéfe přidej.“ „Já dělám hodně.“ Toto úplně zmizelo.

Klienti také dostali tipy, jak měřit produkci u lidí jako je programátor, architekt nebo stavební dělník. Produkce se má měřit s vědomím toho, že čas, který nad prací stráví, nebo počet udělaných metrů, mají vždy určitou hodnotu z celkové zakázky či investice. A čím větší je hodnota, tím je to lepší. Např. stavba má hodnotu 300 tisíc. Plán dokončení je za 4 týdny. STATISTIKA: První týden se udělá za 60 tis, druhý za 30 tis, třetí za 5 tis. Vidíte něco? A máte šanci zasáhnout? U nově příchozích lidí do firmy už statistiky byly samozřejmostí.

Závěrem dodal: „A proto by bylo fajn, kdyste se zastavili v dnešním shonu, krizi, špatné produkci atd. Udělejte statistiky, ať se pak můžete věnovat jen rozvoji firmy, jak řekl pan Abel, a ať jezdíte jako Japonské vlaky.

Přejeme mnoho inspirace u příležitosti některého z dalších klubových setkání.
Váš Exec Club Team