Stres v práci? Problém není vždy tlak

Stres je dnes jedno z nejpoužívanějších slov pracovního života. Máme mnoho úkolů, termíny, cíle, vysoká očekávání – a snadno získáme pocit, že ideální řešení je tlak co nejvíce odstranit.

Jenže právě tady může být chyba.

Určitá míra tlaku je pro člověka přirozená a dokonce potřebná. Cíle, termíny a přiměřená zátěž nás udržují aktivní a pomáhají nám růst. Problém nastává ve chvíli, kdy tlak převyšuje naši schopnost situaci zvládnout – nebo když jsme dlouhodobě v nejistotě, nevíme, co máme dělat, máme příliš mnoho otevřených úkolů či pracujeme v prostředí, které nám bere energii.

Jak tedy rozlišit zdravý tlak od škodlivého stresu a co můžeme sami ovlivnit?

Shrnutí v kostce

• Přiměřený tlak není nepřítel. Cíle, termíny a nároky jsou přirozenou součástí výkonu.
• Jednou z nejúčinnějších prevencí stresu je zvyšovat vlastní schopnosti a odolnost.
• Velkým zdrojem stresu je stav „nevím“ – nejasné úkoly, kompetence, odpovědnost nebo budoucnost.
• Dobrá organizace firmy a jasná pravidla lidem výrazně pomáhají.
• Mnoho rozdělaných a nedokončených úkolů dlouhodobě zabírá pozornost a energii.
• Důležitou schopností je také umět říct „ne“ práci, která nám nepatří.
• Na psychickou pohodu má vliv nejen to, co děláme, ale také lidé, se kterými pracujeme.

 

Ne každý tlak je stres

 

Termín. Cíl. Plán. Požadavek na výkon. To všechno bývá někdy automaticky označováno jako stres. Přitom určitá míra tlaku k práci i životu patří. Člověk, který nemá žádné cíle ani výzvy a nemusí překonávat žádné překážky, nemusí být automaticky spokojenější. Naopak může postupně ztrácet energii, tempo i chuť něco dokázat.

Můžeme to přirovnat k otužování. Máme dvě možnosti. Můžeme se před zimou stále více chránit – přidávat vrstvy a vytvářet prostředí, ve kterém nikdy nepocítíme nepohodlí. Nebo můžeme postupně zvyšovat svou schopnost zimu zvládat.

Stejný princip platí v práci. Cílem není odstranit ze života všechny nároky. Cílem je zvýšit svou schopnost je zvládat.

 

Čím jsme schopnější, tím méně nás stejný tlak zatěžuje

 

Představte si člověka, který bez problémů uběhne dvacet kilometrů. Osmikilometrový běh pro něj pravděpodobně nebude velkou zátěží. Pro člověka, který téměř neběhá, může být velmi náročný už první kilometr. Objektivní úkol je stejný. Rozdíl je ve schopnosti člověka ho zvládnout.

Právě proto patří rozvoj schopností mezi nejdůležitější preventivní opatření proti pracovnímu stresu. Čím lépe rozumíme své práci, čím více máme zkušeností a čím lépe zvládáme běžné nároky, tím méně energie nás stojí situace, které pro nás byly dříve vyčerpávající.

 

Jeden z největších stresorů? „Nevím.“

 

Úplně jiná situace nastává ve chvíli, kdy člověk neví. Neví, co má udělat. Neví, kdo rozhoduje. Neví, jestli postupuje správně. Neví, co od něj vedoucí očekává. Neví, jak situace dopadne.

Právě dlouhodobý stav nejistoty bývá velmi vyčerpávající. Člověk dokáže mnohem lépe fungovat s odpovědí „ano“ nebo „ne“ než s dlouhodobým otazníkem. A právě tady mají vedoucí obrovský vliv na množství zbytečného stresu ve firmě.

 

Dobrá organizace je prevence stresu

 

Zaměstnanec by měl vědět:

• co je jeho práce,
• co se od něj očekává,
• komu odpovídá,
• s kým má komunikovat,
• kam má předávat výsledky,
• jaké má pravomoci,
• kde jeho odpovědnost končí.

Pokud tyto věci jasné nejsou, vzniká velké množství zbytečné komunikace, nedorozumění a nejistoty. Věta: „To bys přece měl vědět.“ není řešením.

Člověk nemůže automaticky vědět, jak funguje systém konkrétní firmy. Firma mu musí jeho roli, odpovědnosti a pravidla jasně předat a dát mu potřebné zaškolení a podporu. Dobře organizovaná firma proto není jen efektivnější. Je pro lidi také výrazně srozumitelnější a klidnější.

 

Pevné body dávají jistotu

 

Když se kolem nás mění mnoho věcí, velmi pomáhají stabilní body.

Mohou to být:

• jasné dohody,
• pracovní rutiny,
• pravidelné porady,
• plán dne,
• pravidla spolupráce,
• zaběhnuté pracovní postupy.

Nejde o to vytvořit rigidní prostředí, kde se nic nemůže změnit. Pevné body dávají člověku základní jistotu, od které se může odrazit i ve chvíli, kdy je okolní situace nejistá.

 

Naučte se říkat „ne“

 

Jasně definovaná práce přináší ještě jednu výhodu. Člověk dokáže poznat, co už jeho práce není. A právě schopnost říci: „Tohle do mé odpovědnosti nepatří.“ může být významnou prevencí přetížení.

Neznamená to odmítat pomoc kolegům. V krizové situaci nebo v hlavní sezóně si tým samozřejmě potřebuje pomoci. Pokud ale dlouhodobě přebíráme práci ostatních, aniž bychom na ni měli kapacitu nebo odpovědnost, postupně si vytváříme vlastní zdroj stresu.

 

Nedokončené věci zabírají mnohem více energie, než si myslíme

 

Dalším významným zdrojem stresu jsou otevřené úkoly. E-mail, na který musíme odpovědět. Rozhodnutí, které odkládáme. Projekt, který jsme začali, ale neposunuli. Nepříjemný rozhovor, do kterého se nám nechce.

Každá taková věc zůstává někde v naší pozornosti. A čím důležitější je, tím více prostoru zabírá.

Dotahujte věci. Vyřešte je, rozhodněte. Nebo je vědomě zahoďte. Ale nenechávejte desítky věcí neustále otevřených.

 

Začněte tím, do čeho se vám nechce nejvíc

 

Možná to znáte. Máte před sebou jeden velký a nepříjemný úkol – a místo něj vyřešíte deset drobností. Máte pocit, že pracujete. Jenže hlavní problém stále visí ve vzduchu. A stále zabírá pozornost.

Proto má smysl často začít právě nejtěžší a nejdůležitější věcí. Jakmile ji dokončíte, uvolní se velké množství mentální energie pro ostatní úkoly. Největší úkol přestane být strašákem a stane se hotovou věcí.

 

Velký problém může přinést i velkou radost

 

Při pohledu na náročný problém máme přirozeně tendenci soustředit se na práci, která nás čeká. Můžeme se ale podívat i z opačné strany. Jak se budu cítit, až to zvládnu?

Čím větší problém dokážeme vyřešit, tím větší bývá pocit úlevy a zvládnutí. Právě tento pohled může pomoci překonat první odpor a začít.

 

Někdy není problém práce. Ale člověk vedle vás.

 

Existuje ještě jeden zdroj stresu, který nelze vyřešit lepším time managementem. Lidé. Pokud vedle sebe dlouhodobě máme člověka, který nás ponižuje, vytváří zbytečný tlak, shazuje naši práci nebo neustále vyvolává konflikty, může mít takové prostředí velmi negativní dopad.

Proto není důležité pouze:

Co dělám?

Stejně důležitá otázka zní:

S kým to dělám?

Kvalita vztahů na pracovišti je důležitou součástí dlouhodobě zdravého pracovního prostředí.

Jak rozpoznat s kým má smysl spolupracovat a komu pomáhat je jedno z témat semináře Kam se trácí má energie.

 

Praktický návod: 7 kroků, jak snížit zbytečný pracovní stres

 

1. Neutíkejte před každým tlakem. Rozlišujte mezi přiměřenou výzvou a dlouhodobě nezdravým přetížením.

2. Zvyšujte svou kompetentnost. Učte se, trénujte a zlepšujte své schopnosti. Čím lépe práci zvládáte, tím méně vás její běžné nároky zatěžují.

3. Odstraňujte stav „nevím“. Když něčemu nerozumíte, ptejte se. Získejte jasno v cílech, odpovědnostech a očekáváních.

4. Vytvářejte pevné body. Používejte rutiny, plány a jasné pracovní postupy.

5. Nepřebírejte dlouhodobě práci ostatních. Naučte se poznat hranice své role a tam, kde je to oprávněné, říct „ne“.

6. Dotahujte otevřené věci. Každý dokončený úkol uvolňuje část vaší pozornosti.

7. Nejtěžší věci řešte co nejdříve. Velké a nepříjemné úkoly mají tendenci zabírat nejvíce mentální energie, dokud zůstávají otevřené.

 

Co tedy skutečně pomáhá proti stresu?

 

Není reálné vytvořit si život bez tlaku. A možná by to ani nebylo žádoucí. Mnohem účinnější je vytvářet podmínky, ve kterých tlak dokážeme zvládat: dělat práci, které rozumíme a která nám dává smysl, pracovat s lidmi, se kterými můžeme dobře fungovat, mít jasno v tom, co se od nás očekává, stanovovat si cíle, pracovat na svých schopnostech, a důsledně dotahovat věci, které jsme začali.

Cílem není odstranit ze života všechny náročné situace. Cílem je být natolik schopní a organizovaní, aby nás běžné nároky života nepřeválcovaly.

 

Časté otázky (FAQ)

 

Je každý pracovní tlak škodlivý?

Ne. Přiměřené cíle, termíny a nároky jsou běžnou součástí pracovního života a mohou podporovat výkon i rozvoj. Problém vzniká při dlouhodobém přetížení nebo tehdy, když člověk situaci nedokáže ovlivnit či jí nerozumí.

Proč nejistota způsobuje tolik stresu?

Pokud člověk dlouhodobě neví, co má dělat, co se od něj očekává nebo jak situace dopadne, nemá pevný bod, podle kterého se může rozhodovat. Jasné informace a rozhodnutí proto dokážou výrazně snížit zbytečné napětí.

Jak může vedoucí snížit stres svého týmu?

Především dobrou organizací. Lidé potřebují jasné role, odpovědnosti, cíle, pracovní postupy a dostupnou podporu. Velká část zbytečného pracovního stresu vzniká právě z chaosu a nejasných očekávání.

Proč nedokončené úkoly tolik zatěžují?

Protože zůstávají v naší pozornosti. Čím důležitější otevřená věc je, tím více energie nám může průběžně zabírat. Dokončení, rozhodnutí nebo jasné naplánování dalšího kroku pomáhá tuto zátěž snížit.

Pomůže proti stresu větší odpočinek?

Odpočinek je důležitý, ale není řešením každého typu stresu. Pokud problém způsobuje chaos, nejasná odpovědnost, nedokončená práce nebo dlouhodobě problematické vztahy, je potřeba řešit především jejich příčinu.